dále... | Autor: jf | Přidat komentář (zatím 0)
dále... | Autor: jf | Přidat komentář (zatím 0)
dále... | Autor: redakce | Přidat komentář (zatím 0)
Jednou z nejkrásnějších barokních staveb v okolí Stoda byl kostelík na vrchu Vrabina, který nechal postavit chotěšovský probošt Schmiedl v roce 1755. Nádherná stavba kostelíka byla provedena podle vzoru pražského kostela Na Karlově.
Umělecká výzdoba a fresky byly dílem plzeňského malíře Julia Luxe. Uvnitř obsahoval čtyři přepychové oltáře. K poslednímu vedlo 18 mramorových schodů. Po zrušení chotěšovského kláštera Josefem II. byl i tento klenot zbourán.
Zachovala se jenom kresba. V jeho místech stojí dnes malý kostelík. Křížová cesta, která vedla ke kostelíku, je dnes zničena vandaly.
Aktualizováno: O převod areálu do svého vlastnictví několik let usiloval mikroregion Radbuza, až v roce 2004 byla podepsána smlouva o převodu. Mikroregion Radbuza – společnými silami zúčastněných obcí - opravil vyhlídkovou věž, která byla znovuotevřena dne 18. září 2004. Při opravě věže bylo 5. srpna z báně vyjmuto pouzdro s dokumenty. Bohužel bylo pouzdro poškozeno průstřelem, který zničil skleněnou lahvičku a její obsah a na několika místech poškodil dokumenty.
Více informací na mks.mestostod.cz.
dále... | Autor: redakce | Přidat komentář (zatím 2)
Dne 15. prosince 1799 přijel do města slavný ruský generalisimus Suvorov, který se tak proslavil v napoleonských válkách. Ubytoval se na Staré poště v domě čp. 12. Druhý den ráno se slavnostně rozloučil s městem a odjel do Plzně a potom do Prahy, odkud se vrátil do Ruska. V roce 1959 byla na domě odhalena pamětní deska.
dále... | Autor: redakce | Přidat komentář (zatím 0)
Stojí na rohu starého náměstí v blízkosti nábřeží. Upoutá na sebe výraznou barokní fasádou, složenou ze tří bohatě zdobených štítků. Budova sloužila poštovní trati Praha - Plzeň - Klenčí. Její stavba pochází z roku 1747.
dále... | Autor: redakce | Přidat komentář (zatím 0)
Narodil se 4. května 1652 ve Stodě a jeho otec, který byl pekařem si postavil svůj malý domek na pravém břehu řeky Radbuzy. Jan Florián později nechal domek přestavět na zděný jednopatrový dům (Hammerschmidtův dům). Pro své znamenité schopnosti se brzy stává rektorem arcibiskupství v Praze a koncem svého života zastával místo faráře v Týnském chrámu v Praze, kde zemřel 4. ledna 1737. Z jeho prací je nejznámější "Prodomus Gloria Pragensis" (Úvod k popisu památností pražských) a "Historie Klatovska", která je psána česky.Pokud vás zajímají další nformace, zkuste hledat Johan Florián, Jan Florián, Hammerschmidt, Hammerschmid, Hammerschmied, Hammeršmíd, v různých pramenech se používají různé kombinace.
dále... | Autor: redakce | Přidat komentář (zatím 0)
